Mezi populárními a všeobecně známými messerschmittovými stíhačkami řady „109", je verze Bf 109H tou nejméně frekventovanou. Tato varianta byla odpovědí augsburgského konstrukčního týmu na požadavek nového vysoce výkonného stíhacího stroje, Hochleistungajager. Projektové práce byly započaty na jaře roku 1943. V původní podobě projektu se počítalo, že Bf 109H bude vytvořen na základě draku Bf 109F s výškovou verzí motoru DB 601 a rozpětím křídla zvětšeným, přidáním obdélníkového centroplánu, na 11,92 m. Zadání však požadovalo vysoké výkony, např. dostup měl dosahovat výšky 15 000 m. což mohl zajistit jen nový motor. Uvažovalo se o dvanáctiválci DB 628A s dvoustupňovým, dvourychlostním mechanickým kompresorem a nebo o motoru DB 603U, což byla verze DB 603A s turbokompresorem TK-15. Motor DB 628A byl na jaře 1943 namontován do draku Bf 109G-3 (W. Nr. 15338). ten byl 18. května Flugkapitanem Wendelem zalétnut jako experimentální Bf 109 V50. Zástavba nového motoru se projevila prodloužením přídě, což muselo být vykompenzováno zvětšením svislé ocasní plochy. Po továrních zkouškách v Augsburgu byl letoun předán do zkušebního centra Daimler Benze v Echterdingenu. Tam absolvoval náročných 60 hodin letových testů, při kterých vystoupal do maximální výšky 15 400 m. Mezitím byl v Augsburgu do jiného draku Bf 109G-6 namontován motor DB 605A a ten jako V54 (PV + JB) úspěšně zalétnut v létě 1943. Motor byl později vyměněn za DB 605B. centroplán ještě zvětšen, čímž se rozpětí křídla zvětšilo na 13,26 m a nosná plocha na 21,9 m2. DB 605 však nezvětšoval délku trupu, takže V54 a následující V55, zůstaly na standardní délce 9,02 m. Oba prototypy byly intenzivně zkoušeny v listopadu a prosinci 1943. hned několika zkušebními piloty, avšak v únoru následujícího roku byl V55 úplně zničen při bombardování Augsburgu, druhý letoun byl vážně poškozen v srpnu 1944 v Echterdingenu. Vyrobeno bylo údajně také několik předsériových Bf 109H-1, plánovala se série Bf 109H-2, stavěná na bázi Bf 109K-4 a vyzbrojená jedním motorovým kanónem MG 151/20 a dvěma MG 131 v trupu, ale také H-3 se třemi MG 151 (dva v křídle, třetí v trupu), neuskutečnila se však, protože program Bf 109H byl zastaven ve prospěch nadějnějších typů.

«» 5.2.2002