V německých konstrukčních kancelářích leteckých továren vzniklo mnoho pozoruhodných letounů. Jedním z nejzajímavějších byl projekt nesymetrického letounu. I když na první pohled může tato úvaha vypadat nesmyslně, nesymetrický letoun odstraňuje vliv točivých a reakčních momentů vrtule a motoru, což je u normálního letounu nutno kompenzovat směrovkou a křidélky. Tuto koncepci vymyslel a navrhl Dr. Vogt, pracující pro továrnu Blohm und Voss. Stroj Ha 141 vypadal zcela nekonvenčně a byl konstruován bez zakázky jako soukromá iniciativa továrny.

V roce 1937 vypsalo RLM soutěž na letoun pro taktický průzkum a bombardování malými pumami. Specifikaci obdržely továrny Arado a Focke-Wulf. Továrna B&V i přesto, že nebyla obeslána, předvedla stroj RLM. To však revolučnímu projektu nebylo nakloněno, protože chtělo objednat Arado Ar 198. Po intervenci Ernsta Udeta však nakonec objednalo stavbu tří prototypů.

Prototyp Ha 141-0 (D-ORJE, později PC+BA) poprvé vzlétl 25. února 1938 s hvězdicovým motorem BMW 132 N (865 k). Jeho letové výkony a vlastnosti bylo možné označit za uspokojivé a změnil označení na BV 141. Již zalétaný stroj byl veden jako druhý prototyp, se stavbou dalších dvou strojů se ihned začalo. Bylo u nich rozšířeno prosklení kabiny, aby posádka měla co nejdokonalejší výhled. Prototyp BV 141/V1 (D-OTTO), byť postavený později než V-2 byl dokončen v září 1938. již 5. října 1939 byl během zkoušek těžce poškozen při přistání vinou selhání hydrauliky podvozku. Následoval prototyp BV 141/V3 (D-OLGA), který měl zcela změněnou kabinu a měl být vzorem pro předsériové stroje. Po montáži zbraní a pumových závěsníků byl přeznačený na BL + AA.

Na základě zkoušek prototypů začala stavba předsériových BV 141 A-0s motorem BMW 132 (865 k). Byl to průzkumný jednomotorový letoun s tříčlennou osádkou (pilot, pozorovatel/střelec a zadní střelec). Výzbroj tvořily dva 7,9 mm kulomety MG 15, dva pevné MG 17 střílející dopředu a čtyři pumy SC 50. Vzniklo celkem pět strojů. BV 141 A-01 V-4 (D-OLLE, později BL+AU) vycházel z prototypu V-3, opět však při testech selhala hydraulika podvozku, což vedlo k jeho poškození. Letoun BV 141 A-02/V-5 (BL+AB) nahradil ve zkouškách poškozený V-4 a s ním byly testy dokončeny. Následovaly BV 141 A-03/V-6 (BL+AC),BV 141 A-04/V-7 (BL+AD) a BV 141 A-05/V-8 (BL+AE). Intenzivní zkoušky letounu prokázaly, že výkon motoru je pro bojové nasazení nedostatečný. Výroba verze A byla proto zastavena ve prospěch verze B . S tou konstruktéři stejně počítali, takže práce probíhaly paralelně se zkouškami.

Pro zlepšení letových výkonů bylinstalován silnější dvouhvězdicový motor BMW 801 (1 600 k). Tak vznikla verze BV 141 B. Kromě motoru byl i upraven drak, čímž se zlepšilo střelecké pole a letové vlastnosti. Výzbroj byla stejná jako u verze A. Prototyp BV 141 B-O/V-9 (NC+OZ) poprvé vzlétl 9. ledna 1941. Objevily se však opět problémy s hydraulikou podvozku. Stroj byl dále upravován a v květnu 1941 začaly letové zkoušky.

Druhý prototyp BV 141 B/V-10 (NC+RA) vzlétl 1. června 1941 a na podzim téhož roku byl zkoušen ve škole pro piloty pozorovacích letounů v Grossenheimu. Dále vznikly BV 141 B/V-11 (NC + RC), BV 141 B/V-12 (NC+RF) a BV 141 B/V-13 (NC+RH). Všechny letouny byly zkoušeny v Německu, ale bojově nasazeny nebyly. RLM nakonec rozhodlo o zastavení výroby a nadále se sériově vyráběly konkurenční Fw 189.

Dr. Vogt se však myšlenky nesymetrického letounu nevzdal a v konstrukční kanceláři Blohm und Voss vznikly další projekty, které však už zůstaly jen na papíře.

Stručná charakteristika
	Ha 141 0	BV 141 A	BV 141 B
Rozpětí (m)	15,0	15,33	17,46
Délka (m)	11,0	12,15	13,90
Výška		4,1	3,65
Nosná plocha (m2)		43,69	42,89
Vzlet.hmotnost (kg)	3 800	3899	5699
Max. rychlost (km/h)	330	340	368
Dostup (m)		9000	10000
Dolet (km)		1189	1189
Vyrobeno celkem (ks)	13

«»