Dvoumístný palubní útočný letoun A2F-1 byl projektován již v roce 1957 s
předurčením pro ničení pozemních a hladinových cílů za ztížených povětrnostních
podmínek. O tři roky později byl zalétán jeho prototyp a v roce 1962 byl přejmenován
na A-6A Intruder. Letka VA-75 "Sunday" z letadlové lodi CV 62 Independence
byla první, která je v roce 1964 obdržela a již v červenci následujícího
roku se zúčastnila bojového nasazení v Jihočínském moři proti Severním
Vietnamu. Letoun je vybaven elektronickým systémem DIANE zajišťujícím
navigaci a plnění bojových úkolů, včetně navedení na přistání. Jeho základem
je počítač AN/ASQ-61 a automatický letový řídící systém AN/ASW-16 spolu s
počítačem letových údajů CP-864/A. K dalším patří vyhledávací radio-lokátor
AN/APQ-92, sledovací radiolokátor AN/APQ-112, navigační radioloká-tor AN/APN-153
a radiolokační výškoměr AN/APN-141.
Celkem 488 letounů první obměny opustilo výrobní linky v letech 1959 až
1971. Původní brzdící štíty na bocích trupu se neosvědčily, a proto u
později vyrobených strojů nebyly instalovány. Letoun byl jako první vyzbrojen
protiradiolokačními řízenými střelami AGM-78 Standard ARM. Takto bylo na
obměnu A-6B upraveno 19 letounů a dalších 14 později upraveno na variantu
A-6E.Trináct letounů A-6A bylo přestavěno na obměnu A-6C určenou pro noční
údery. K tomu byly vybaveny vícečidlovou hlavicí TRIM a televizní aparaturou.
Také ty-to letouny byly později přestaveny na obměnu A-6E, která se stala
nejrozšíře-nější. Její prototyp byl zalétán v roce 1970 a byl vybaven novým
počítačem IBM/Fairchild AN/ASQ-133 a výkonnějším radiolokátorem AN/APQ-148.
V roce 1974 bylo do letounu instalováno vícečidlové zařízení pro sledování
cílů TRAM a pod příď zařízení FLIR. Celkem bylo nově postaveno nebo konvertováno
z předchozích modelů 450 letounů. Další variantou měly být A-6F a A-6G,
ale k jejich realizaci nedošlo. Úspěšnější byla tankovací KA-6D, vzniklá
přestavbou 78 letounů A-6A a 9 A-6E a schopná přečerpat za letu do útrob
tankovaného letounu až 9.500 kg paliva. Do vnitřních nádržích pojme 7.230 kg
paliva a na dalších pěti podvěšených nádržích může být neseno po 1.136 l nebo
1.514 l.
Zcela novou verzi znamenal EA-6A určený především k vedení rádioelektronického
boje. Prototyp letounu byl postaven na základě požadavků letectva US MC a
zalétán v roce 1963. Postaveno bylo 15 letounů a dalších 12 bylo konvertováno
z A-6A. Původně navrhovaná třímístná cvičná verze TA-6A nebyla realizována.
Popis letounu A-6E
Letoun Grumman A-6E Intruder byl dvoumístný dvoumotorový palubní útočný letoun
US NAVY, US MC a zálohy vojenského námořnictva. Byl určen k činnosti za
ztížených povětrnostních podmínek.
Středoplošník se šípovým křídlem o úhlu 25 stupňů, měl vodorovné ocasní
plochy a lichoběžníkové směrové kor-midlo. Sklopením křídla se rozpětí
letounu zmenšilo téměř o polovinu (z 16,15 m na 8,43 m). "Tri čtvrtiny
odtokové hrany křídla tvořily vztlakové klapky. Na jeho horní straně
byly před nimi umístěny flaperony a na konci odtokové hrany dvoudílné
brzdící štíty.
Trup, poloskořepinové kon-strukce byl vyroben z hliníkových slitin. V
jeho přední části měl dvoumístnou kabina pro pilota a navigátora-operátora
zbraňových systémů, kteří seděli vedle sebe na vystřelovacích sedadlech Martin
Baker Mk.GRU7. Kryt kabiny se odsouval dozadu. Před kabinou je nástavec
pro tankování paliva za letu. Svislá a vodorovná ocasní plocha byly více-
nosníkové konstrukce.
Hlavní podvozek přistávacího zařízení se zaklápěl z křídel do motorových
gondol na bocích trupu, zesílený příďový podvozek má dvojitá kola, zatahuje se
do trupu směrem dozadu a je opatřen trnem k uchycení do jezdce parního katapultu.
Pohonou jednotku letounu tvořila dvojice proudových motorů Pratt Whitney
J52-P-8B o tahu 41,4 kN. Trupové a křídelní integrální nádrže pojaly celkem
8.480 litrů pohonných hmot, další palivo bylo možné umístit až do pěti přídavných
nádrží po 1.514 litrech. Letoun byl vybaven dvěma nezávisle pracujícími
hydraulickými soustavami k ovládání mechanismů křídla, ocasních ploch, podvozku,
krytu kabiny a přistávacího háku.
Letoun neměl pevnou výzbroj. Na čtyři podkřídelní a jeden podtrupový závěsník
se podvěsila výzbroj o hmotnosti po 1.633 kg. Při úderech na pozemní
cíle mohl letoun nést až 8.160 kg pum (obvykle až 22 pum typu Mk.82 po
227 kg, nebo 4 pumy Mk.84GP po 907 kg). Na pravý krajní závěsník býval
umísťován podvěs ALQ-167 pro rádioelektronický boj. Mezi laserem řízené pumy
patří typy GBU-10,-12, nebo 16. Používány byly i pumy AGM-62 Walleye
a AGM-94E SLAM. V typické konfiguraci pro údery na hladinové cíle se používaly
dvě protilodní řízené střely AGM-84 Harpoon a dvě protiletadlové řízené
střely AIM-9L Sidewinder. Letoun A-6E byl již vyřazen z výzbroje.
Dvoumístný palubní útočný letoun A2F-1 byl projektován již v roce 1957 s
předurčením pro ničení pozemních a hladinových cílů za ztížených povětrnostních
podmínek. O tři roky později byl zalétán jeho prototyp a v roce 1962 byl přejmenován
na A-6A Intruder. Letka VA-75 "Sunday" z letadlové lodi CV 62 Independence
byla první, která je v roce 1964 obdržela a již v červenci následujícího
roku se zúčastnila bojového nasazení v Jihočínském moři proti Severním
Vietnamu. Letoun je vybaven elektronickým systémem DIANE zajišťujícím
navigaci a plnění bojových úkolů, včetně navedení na přistání. Jeho základem
je počítač AN/ASQ-61 a automatický letový řídící systém AN/ASW-16 spolu s
počítačem letových údajů CP-864/A. K dalším patří vyhledávací radio-lokátor
AN/APQ-92, sledovací radiolokátor AN/APQ-112, navigační radioloká-tor AN/APN-153
a radiolokační výškoměr AN/APN-141.
