F-15 Eagle

Jednomístný dvoumotorový stíhací letoun určený k provozu z pozemních základen. Specifikace na stíhací letoun nové generace zformulovalo velení amerického letectva v roce 1965. Finální vývoj byl zahájen v roce 1969. První prototyp vzlétl 27. května 1972, sériové letouny byly zaváděny do výzbroje od roku 1973. Bojové jméno: EAGLE.

Bojové určení:

Přednostně pro vybojování a udržení nadvlády ve vzduchu, včetně přepadového stíhání a doprovodných úkolů. Druhotně může být letoun F-15 použit i k ničení pozemních cílů.

Stručný technický popis:

Hornoplošník s drakem zhotoveným převážně z lehkých kovů, s podílem oceli a titanu. Lichoběžníkové křídlo s úhlem šípovitosti náběžné hrany 38,5°. Letoun je charakterizován poměrně mohutnou přední části trupu s výrazně vystupujícím překrytem kabiny, který umožnňuje pilotovi dokonalý výhled na všechny strany, dále pak dvojitou svislou ocasní plochou, mohutnými vstupními otvory vzduchu a rozměrnou aerodynamickou brzdou na hřbetě trupu. Na vzduchové kanály na bocích trupu pod křídlem lze zamontovat dvě speciálně tvarované přídavné nádrže, které vykazují velmi nízký aerodynamický odpor. Každá z nádrží o kapacitě 3 230 l má ve spodní části za sebou dva zbraňové závěsníky. Pohonnou jednotku tvoří dvojice turbodmychadlových motorů Pratt & Whitney F100-PW-220 s maximálním tahem po 64,9 kN, respektivě 105,7 kN s přídavným spalováním. Vnitřní palivové nádrže mají celkový objem 7 835 litrů. Se třemi klasickými přídavnými odhazovatelnými a dvěma speciálními trupovými nádržemi může být zásoba paliva až 20 440 litrů.

Vybavení:

Přístrojové vybavení letounu je optimalizováno pro vedení vzdušného boje. Jeho základ tvoří s palubním počítačem propojený radiolokátor AN/APQ-70. Slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů a navádění protiletadlových řízených střel. Nezbytné informace pro vedení boje se promítají na pilotův průhledový displej. Z dalšího vybavení lze například jmenovat inerciální navigační systém, výstražné a rušící soustavy a zařízení pro vypouštění klamných cílů.

Výzbroj:

Pevnou výzbroj tvoří šestihlavňový kanón M61A1 ráže 20 mm se zásobou 950 kusů munice. Pro vedení vzdušného boje slouží čtyři protiletadlové řízené střely AIM-9L/M SIDEWINDER na podkřídlových závěsnících a čtyři rakety středního dosahu AIM-7M SPARROW. Ty se umisťují v tandemu za sebou buď na závěsnícíh na rozhraní boční a spodní části vzduchových kanálů, nebo ve stejné konfiguraci pod dvojici speciálních přídavných závěsníků. Namísto řízených střel SPARROW se nyní počítá s novými raketami AIM-120A AMRAAM s aktivním radiolokačním naváděním. Letoun je dále vybaven dvěma standardními podkřídlovými a jedním podtrupovým závěsníkem pro nesení odhazovatelných přídavných nádrží nebo protizemní výzbroje do celkové hmotnosti 7 250 kg.

Verze:

F-15A - základní jednomístná bojová verze s radiolokátorem AN/APQ-63, s motory F100-PW-100 o stejném tahu jako F100-PW-220, ale s kratší životností a většími nároky na údržbu.
F-15B - dvoumístná cvičná verze odvozená od F-15A.
F-15C -  jednomístná bojová verze vyráběná od poloviny roku 1979, kterou přibližuje stručný technický popis. Proti F-15A se vyznačuje především modernizovaným elektronickým vybavením, jehož součástí je od roku 1985 i vylepšený palubní radiolokátor AN/APQ-70.
F-15D - dvoumístná cvičně bojová verze odvozená od F-15C.
F-15E - dvoumístná bojová verze. Popsána samostatně.
F-15J - jednomístná bojová verze japonského letectva, vyráběná v licenci firmou Mitsubishi.
F-15DJ - japonská dvoumístná cvičně bojová verze odvozená od F-15J.

Uživatelé v NATO:
Pouze USA.

Uživatelé mimo NATO:
Izrael, Japonsko, Saúdská Arábie.

Stručná charakteristika
Pohonná jednotka2 x F100-PW-220
Maximálny výkon2 x 105,7 kN
Rozmery a hmotnosti
Rozpätie krídla13,05 m
Dĺžka19,43 m
Plocha krídla56,5 m2
Hmotnost prázdneho lietadla12.990 kg
Hmotnosť výzbroje7.250 kg
Hmotnosť paliva6.100 kg
Max. vzletová hmotnosť30.840 kg
Výkony
Maximálna rychlosť2,5 M
Dostup18.500 m
Dolet1.500 km
Max dolet s PPN4.900 km