Ve svém původním určení, jako stíhací letoun, setrvává F-8E /FN/ Crusader
již pouze u francouzského námořního letectva. První dva prototypy XF-8A /XF8U-1/
vzlétly v březnu a září 1955. Sériové letouny F-8A /F8U-1/ dostaly zlepšené
motory J57-P-12 nebo P-14 s výkonem 71,19kN. Po dodání 318 letounů F-8A první
varianty byla výroba přeorientována na výrobu celkem 130 F-8B /F8U-1 El, která
již mohla, díky zdokonalené avionice, působit z části i za nepříznivých
povětrnostních podmínek. Po nich následovalo 144 letounů prů-zkumné verze RF-8A
/F8U-1P/ s pěti kamerami v přídi trupu. Z jednoho draku letounu F-8A vznikla v
roce 1962 dvoumístná cvičně bojová obměna TF-8A /F8U-1T/ s výzbrojí redukovanou
na dva kanóny. Od ledna 1959 do září 1960 bylo vyrobeno 187 stíhacích letounů
typu F-8C /F8U-2/, určených pře-devším pro manévrový boj. Byly vybaveny motorem
J57-P-16 s tahem 75,12 kN. Další obměnou pro působení v noci, byl F-8D /F8U-2N/.
Byla vybavena autopilotem Vought s tlačítkovou soustavou volby programů, který
byl připravován pro nový typ Crusader lil, k jehož sériové výrobě nedošlo. Sériová
výroba F-8D byla zahájena v roce 1960 a vyrobeno bylo celkem 152 letounů.
Poslední variantu představovalo 286 letounů F-8E /F8U-2NE/, které byly vyráběny
v letech 1961 až 1964. Nesla zdokonalený radiolokátor AN/APQ-94 nebo AN/PQ-104,
který zajišťoval působení na vzdušné cíle při nadzvukových rychlostech a za
nepříznivých povětrnostních podmínek ve dne i v noci. Únosnost letounu s motorem
J57-P-20A o tahu 80 kN vzrostla na 2.270 kg.
Exportní varianta, určená pro francouzské námořní letectvo a označená F-8E (FN) odpovídala základní verzi F-8E. Pro působení na podstatně menších francouzských letadlových lodích musela být provedena řada konstrukčních úprav, kterými byly výrazně zlepšeny vzletové a přistávací vlastnosti. Letoun byl vybaven radiolokátorem AN/APQ-104, který byl upraven pro použití francouzských protiletadlových řízených střel Matra R-530. První let proběhl počátkem roku 1964. Pro francouzské námořní letectvo bylo do roku 1965 vyrobeno celkem 42 letounů. Zaháje-ním přestavby 73 průzkumných letounů RF-8A na verzi RF-8G, která spočívala v insta-laci nových navigačních a fotoprůzkumných přístrojů, zesílení křídla i trupu, byla v roce 1965 odstartována předposlední etapa vývoje letounu. V ní bylo na úroveň varianty F-8E modernizováno 448 z celkem 1.259 vyrobených letounů. Poslední variantou byla F-8J vzniklá zástavbou dvouproudových motorů TF30-P-420 o tahu 87,15 kN do asi 100 letounů. Stíhací a průzkumné le-touny Crusader operovaly v době své největší slávy až u 59 letek letectva US NAVY a USMC.
Popis letounu:
Letoun F-8E Crusader je jednomístný, jednomotorový palubní nadzvukový stíhací
letoun určený k činnosti za ztížených povětrnostních podmínek ve dne a v noci.
Může být rovněž použit k plnění úkolů přímé letecké podpory. Jako hornoplošník
má šípové křídlo s úhlem šípu 42 stupňů, jehož vnější části se sklápí směrem nahoru
o 95 stupňů. Vnější část křídla na nábožné straně vytváří charakteristický pilový
zub. Rozpětí se při sklopení zmenší o 4,2 m. Křídlo má negativní vzepětí 5 stupňů
a při vzletu, přistání a letech na minimálních rychlostech se hydraulicky vyklápí
vzhůru. Ve vnitřních a vnějších částech křídel jsou integrální palivové nádrže.
Trup letounu je poloskořepinové konstrukce, vyroben z hliníkových slitin, titanu,
oceli a slitin magnézia. Za vstupním otvorem vzduchu k motoru, pod krátkou zahrocenou
přídí, je do trupu vsazena přetlaková, klimatizovaná pilotní kabina s vystřelovacím
sedadlem Martin Baker Mk F7. Její překryt se otevírá směrem nahoru. V přední části
trupu se nachází střelecké, navigační a spojovací systémy a za nimi jsou umístěny
agregáty hydraulické, kyslíkové a klimatizační soustavy a zásobníky munice pro kanóny.
Dále následuje hlavní palivová nádrž, dvě boční palivové nádrže a motor. Pod trupem,
za přední podvozkovou nohou je mohutný hydraulicky vyklápěný brzdící štít. Pod zadní
částí trupu jsou dvě pomocné stabilizační plochy a hydraulicky ovládaný přistávací
hák. Ze hřbetu trupu postupně přechází svislá ocasní plocha. Vodorovné šípové ocasní
plochy jsou plovoucí, vyrobené z oceli a mají kladné vzepětí. Zdvojené ovládání
ocasních kormidel je hydraulické. Přistávací zařízení je tvořeno hydraulicky
ovládaným hlavním a příďovým podvozkem. Jednoduchý příďový podvozek se zaklapl do
trupu směrem dozadu, kola hlavního podvozku, opatřená kotoučovými brzdami a
protismykovým zařízením se zaklapli do trupu směrem dopředu. Letoun je poháněn
turbokompresorovým dvoumotorovým motorem Pratt§Whitney J57-P-20/22 o výkonu
47,58 kN, s přídavným spalováním 80,04 kN. Integrální palivové nádrže v trupu a
křídlech pojmou celkem 1.1021 paliva. Letoun je vybaven zařízením pro doplňování
paliva za letu na levé straně trupu za kabinou. Výzbroj letounu je tvořena čtveřicí
20mm kanónů Colt MK-12 se zásobou 144 nábojů pro každou hlaveň, které jsou umístěny
po dvojicích nad sebou na bocích trupu v úrovni kabiny. Další výzbroj, do celkové
hmotnosti 2.224 kg, je umísťována jednak na speci-ální boční trupové závěsníky a
dále pod křídla.
Stručná charakteristika | ||
---|---|---|
F-8 Crusader | ||
Rozmery | Rozpätie | 10,82 m |
Rozpätie s zlož. krídlami | 6,52 m | |
Dížka | 16,61 m | |
Výška | 4,79 m | |
Nosná plocha | 32,52 m2 | |
Hmotnosť | prázdna | 8.360 kg |
vzletová | 15.422 kg | |
Výkony | Max. rýchlosť | 1.802 km/h |
Nosnosť | 2.224 kg | |
Dolet | 965 km | |
Dolet s PPN | 2.252 km | |
Dostup | 17.677 m | |
Stúpavosť v 0 m | 107 m/s |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
«»